Za časů, kdy každé ohbí řeky, každý horský vrchol a každá kostelní věž ještě uměly vyprávět svůj vlastní příběh, kdy českými kraji táhli dobrodruzi hledající štěstí i smolaři a po lesích řádili čerti a skřítci – o těchto dnech vyprávěl dědeček v hodinách klidu svému vnukovi Adalbertovi. Ještě ve zralém věku čerpal Stifter z tohoto vydatného zdroje svou inspiraci a krajinu svého dětství zachytil v poetických obrazech. Kdo by se nenechal rád chytit za ruku, když praděd začne tiše notovat: „Ve všech těch lesích a ve všech těch dědinách se kdysi udála zvláštní, podivuhodná věc …“ Anglická verze publikace.