Luskoobilná

 
Vlastnosti:Luskoobilná směs umožňuje zvýšit obsah humusu v půdě, zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy, zvyšuje mikrobiologické aktivity včetně fytosanitárního účinku, zajišťuje odplevelení půdy a zlepšuje její celkovou úrodnost. Obohacuje půdu o potřebný dusík. Zabraňuje vyplavování živin a přemísťuje živiny ze spodních vrstev do ornice.

 
Obsah balení:

1 kg

 
Směs obsahuje:Hrách, peluška, oves 1/3
 
Výsev:

Březen až říjen,  cca na 40 m²
Hloubka setí 4 – 6 cm

 
Přednosti zeleného hnojení:

• je univerzálním organickým hnojivem, kterým lze nahradit nejméně z 50 % chlévský hnůj nebo dodat do půdy snadno rozložitelnou organickou hmotu

• zlepšuje podmínky pro využití živin minerálních hnojiv

• při užší specializaci rostlinné výroby, zejména při zvýšeném pěstování obilovin, odstraňuje částečně potíže vyplývající z nesprávného střídání plodin

• má příznivý vliv na vodní i tepelný režim půd, na biologickou činnost a jiné vlastnosti (omezuje se neproduktivní výpar, je narušována přirozená ulehlost)

• rostliny na zelené hnojení zabraňují vyplavování živin a přemísťují živiny ze spodních vrstev do ornice (remobilizace živin)

• při použití motýlokvětých rostlin je půda obohacována o dusík (30-50 kg.ha-1)
• umožňuje lepší rozklad a využití slámy při jejím zaorávání

• chrání půdu před větrnou a vodní erozí – hlavně na otevřených rovinách (větrná), na svazích (vodní)

• omezuje rozmnožování a růst plevelů – hlavně strniskové plodiny, dále v zaplevelených sadech hustý výsev na zelené hnojení potlačuje růst plevelů zastíněním. Jako nevýhoda by se 

dala označit investice do osevu a čas strávený setím a zapravováním, ale to nám vyrovná investici do zapravování živin jiným způsobem, které taky něco stojí. Běžně používané 

rostliny na zelené hnojení.

Po vytvoření dostatečného množství zelené hmoty se rostlina zaryje do půdy, kde dochází k jejímu rozkladu. Proces probíhá hlavně za pomoci půdních baktérií a jiných užitečných 

mikroorganismů, kteří touto činností zvyšují úrodnost půdy. Rostliny na zelené hnojení bychom měli zapracovat mělce do půdy nejpozději začátkem prosince, aby se do jara dobře 

rozložily. Pokud to nestačíme a porost na záhonu zmrzne, můžeme ho tam nechat až do jara. Vytvoří na půdě ochrannou vrstvu, jejíž zbytky na jaře zapravíme do půdy.

 
Upozornění:

Tyto údaje jsou pouze informativní.