Všude kolem nás a právě teď vítězí rychlost nad pomalým pohybem a hluk přehlušuje ticho. Ale při pohledu do minulosti to není pravda. V delším časovém období zůstane z pyšné a brutální historie sediment úsměvu, klidu a jakési tíže. Jak je to možné, nevíme. Možná je svět minulosti tvořen světlem a hmota je iluzí. Pocit, že útěšně posmutnělý klid nakonec přemůže skoro všechno — komíhání, vřavu a možná i hrůzu; že leží někde u základů světa a nakonec tu zůstane. Tato kniha je o šťavnaté prázdnotě, o klidu, který je kreativní, o světě, ve kterém se tváře lidí podobají stromům a kameny prosvěcuje světlo.
Kniha je dělena do několika cyklů — o proměnách města Dobříše (město, kde se čas nezastavil), tváře lidí (od K. Kryla k dalajlámovi), industriální zajíc (o Kladně), slova v jazyce kamenů (pískovcové skály), o čem sní stromy a nakonec o jiných světlech a jiném klidu.
Vybral a komentářem opatřil Václav Cílek. sakriti opis