Kniha Miloše Krče popisuje téměř vzorový příklad kariérního postupu dřívější generace pilotů. Ještě než autor přijde k samotnému leteckému povolání ve stručnosti nás seznámí se svým dětstvím a dospíváním, které prožíval na sklonku války v jihomoravských Boskovicích. Poválečná doba přála rozvoji sportovního létání a jemu podlehl i autor knihy. Absolvoval plachtařský výcvik v aeroklubu. Na vojnu nastoupil v roce 1949 do Základní pilotní školy ve Šternberku a tento moment lze považovat za počátek profesionální pilotní kariéry. V jednotlivé kapitoly přináší řadu vzpomínek na veselé, ale bohužel i smutné události spojené jak s výcvikem, tak samotnou službou u stíhacích útvarů. Miloš Krč svou vojenskou kariéru ukončil v roce 1960, kdy jako jeden z prvních vojenských pilotů přišel do Československých aerolinií. Tam začínal na legendárních dvoumotorových Iljušinech Il-14 a po několika létech přešel i na dálkové linky. Nejprve jako druhý pilot a následně i ve funkci kapitána čtyřmotorového Iljušinu Il-18 nebo stroje Bristol Britania BB-318. Od roku 1977 pak přešel na čtyřmotorový proudový typ Il-62. Právě životní období strávené u Československých aerolinií bylo doslova naplněno množstvím zážitků a s mnohými z nich se autor na stránkách této knihy podělí i s námi. Autor přidává i svůj pohled na několik leteckých nehod, které se udály v průběhu čtvrtstoletí, kdy byl zaměstnán u ČSA.