Koncem padesátých let se na francouzském lyceu v Tangeru potkají dva dospívající chlapci Mamed a Ali a stanou se z nich přátelé. Jejich vztah, který trvá asi třicet let, je protkaný drobnými nedorozuměními, společně prožívaným utrpením, ale také žárlivostí a zradou - planoucí přátelství se podobá spíše milostnému příběhu, který však špatně končí. Oba postupně odhalují vlastní verzi událostí a my zjišťujeme, že každý prožil úplně jiný příběh. Naivitě jednoho odpovídá zničující egoismus druhého. Bylo snad jejich přátelství pouhým nedorozuměním? Román Poslední přítel patří rozhodně k nejlepším dílům posledního desetiletí a Tahar Ben Jelloun jím jen potvrdil své výlučné postavení v současné světové literatuře.

Tahar Ben Jelloun (1944) se narodil v marockém Fesu a patří k nejznámějším maghribským spisovatelům. V Maroku vystudoval filozofii, v Paříži pak studoval sociální psychiatrii. V současné době působí a žije v Paříži i v Tangeru. Jeho literární kariéra začala v šedesátých letech, kdy publikoval v marockých novinách a časopisech své básně a politicky orientované články. V roce 1973 mu byl ve Francii vydán první román Harrouda, kterým se zapsal do širšího povědomí čtenářů. Česky dosud vyšla novela Tichý den v Tangeru (2002) a knihy Tati, co je to rasismus? (2004) a Posvátná noc (2007, vše Dauphin).