Amir a Efi vyrůstají v rodinách poznamenaných holocaustem. Jejich dětství vládnou postavy dědy Lolka, válečného hrdiny a výstředního skrblíka, který podrobuje čajové sáčky „selekci“, a dědy Josefa, učeného a svatého muže, který odmítá mluvit o minulosti. A tak jim nezbývá než pídit se po ní na vlastní pěst. Když dospějí, konečně se všechno dozvědí, ale i tak ale zůstane mnoho otázek nezodpovězených. Byla nacistická zvěrstva po zásluze potrestána? Jak pochopit ohavnost těch zločinů? Je rozdělení na oběti a viníky tak jednoduché? Jen svatí šli do plynu? Román Jídlo se nevyhazuje se citlivě a přitom s humorem vyrovnává s jedním z nejbolestivějších traumat izraelské společnosti. Zdánlivě autobiografický text, zalidněný desítkami historických i smyšlených postav, zpřítomňuje neotřelým poetickým jazykem hrůzy minulosti, jejíž stíny ovlivnily celou jednu generaci zachráněných. Amir Gutfreund se narodil roku 1963 v Haifě v rodině přeživších holocaust. Vystudoval na haifském Technionu aplikovanou matematiku a v současnosti pracuje jako matematik pro izraelské armádní letectvo. Coby prozaik debutoval v roce 2000 románem Jídlo se nevyhazuje (Šoa šelanu), který mu přinesl mezinárodní úspěch a byl přeložen do řady jazyků. Za svou pozdější knihu Statky na pobřeží (Achuzot ha-chof, 2003) získal prestižní izraelskou Šapirovu cenu. sakriti opis