Kniha Joris Ivens – Filmař světa se chronologicky věnuje dvaceti Ivensovým dokumentům, jež nahlíží v širokém dobovém kontextu a ve vzájemné provázanosti. Odhaluje jejich inspirační zdroje, reflektuje produkční souvislosti, zkoumá filmový jazyk, přibližuje proces restaurování a nechává zaznít dobové ohlasy. Knihu uzavírá filmová vzpomínka Rogera Busschotse Cinemafie a pro české vydání napsaná kapitola o filmu Prvá léta, který byl natáčen také v poválečném Československu. Nizozemský dokumentarista Joris Ivens (18. listopadu 1898, Nijmegen — 28. července 1989, Paříž) už jako třináctiletý natočil krátký film Vigvam. Ve dvacátých letech vstoupil do uměleckého světa filmových experimentů, které vyústily v avantgardní snímky Most a Déšť. Natáčel propagační snímky, mimo jiné pro firmu Philips, filmy pro odbory či reportážní aktuality. V Sovětském svazu natočil budovatelský film Komsomol, v USA dokument o elektrifikaci amerického venkova. Dopady hospodářské krize zachytil v hornickém regionu Borinage v Belgii a společně s Ernestem Hemingwayem podal svědectví o občanské válce ve Španělsku. Obrazem válečné reality 20. století jsou také snímky 400 milionů, Poznej svého nepřítele: Japonsko, 17. rovnoběžka či kolektivní film Daleko od Vietnamu. Dokumentem Indonésie volá se vymezil vůči nizozemské koloniální politice. Poté, co jej začal vyšetřovat Výbor pro neamerickou činnost, působil ve východní Evropě. Točil i nepolitické, poetické filmy: Setkání Seiny s Paříží, Valparaíso, Mistral nebo Rotterdam-Europoort. V Číně vytvořil monumentální obraz kulturní revoluce Jak Yukong hory přenášel i ryze osobní filmový testament Příběh větru, na němž se podílela jeho partnerka Marceline Loridanová-Ivensová.