Přestože hospodářská a finanční krize ve světě pomalu odeznívá, v Bruselu vrcholí příprava nové mohutné regulace finančních trhů, která má krizi údajně léčit nebo ji v budoucnu předejít. Zpoždění v politickém rozhodování je příznačné. Finanční krize se opět stala záminkou pro oklešťování ekonomických svobod. Už tak regulacemi zatížený finanční sektor dostane další ránu. Centrum pro ekonomiku a politiku vstupuje do této debaty novým sborníkem.

V části A uveřejňujeme texty ze semináře 'Nová regulace finančních trhů – záchrana, nebo zkáza?' ze 7. října 2009. Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl kritizuje nové regulační návrhy, které předložila komise Jacquese de Larosiera. Jiří Król a Josef Mládek z Ministerstva financí rozebírají jednotlivá opatření přijatá v reakci na finanční krizi. Člen představenstva České spořitelny Pavel Kysilka označuje regulační iluzi za spolupříčinu finančních a hospodářských krizí. Ekonom Dušan Tříska analyzuje státní regulaci finančních služeb z pohledu obecné ekonomické teorie.

V části B přinášíme doplňkové texty k tomuto tématu. Přetiskujeme článek Václava Klause z HN, ve kterém argumentuje, že nová regulace finančních trhů představuje zneužití myšlenky nezbytnosti regulace pro další centralizaci EU. Viceguvernér ČNB Miroslav Singer uvádí, že současná krize nebyla způsobena příčinami, jimž autoři návrhu změn přikládají hlavní váhu.Náměstkyně ministra financí Klára Hájková naopak tvrdí, že nová regulace finančních trhů je potřebná. Profesor Vysoké školy ekonomické Petr Musílek klade otázku, zda kapitálové trhy mají být vůbec regulovány. Hlavní ekonom Patria Finance Dan Marek považuje debatu o odměnách manažerů ve finančních institucích za ztrátu času. Doktorand VŠE a ekonomický redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda analyzuje regulaci hedgeových fondů. Doktorand VŠE Tomáš Munzi kritizuje manipulativní zneužití pojmu regulace.

V části C přetiskujeme pozici České národní banky ke zprávě skupiny vedené Jacquesem de Larosierem k dohledu nad finančním trhem v Evropské unii z 18. března 2009.

V EU se stalo bohužel trvalou tendencí využívat každé příležitosti k prosazení kroků, které omezují pravomoci národních orgánů a přenášejí kompetence na evropskou úroveň. Pokud bude nová regulace přijata, půjde o další značné oslabení národních orgánů členských zemí nejen v oblasti dohledu nad finančním trhem, ale v hospodářské politice vůbec. Měli bychom proti tomu důrazně protestovat.