Román nizozemské spisovatelky Doly de Jongové, která se zachránila před holokaustem emigrací do USA, v roce 1954 její americký nakladatel odmítl jako nemravný a také nizozemská redaktorka ho v první reakci označila za "nestoudný, nepublikovatelný". Když kniha přesto téhož roku v Amsterodamu vyšla, rozpoutala se kolem ní vášnivá polemika. Citlivě a přesvědčivě napsaný příběh však nakonec ohromujícím způsobem zvítězil nejen u literárních kritiků, ale především u čtenářů.

Komorní román Strážkyně domácího krbu líčí vztah dvou žen, který balancuje na rozhraní přátelství a lásky. Solidní úřednice Bea a bohémská začínající novinářka Erica naplňují úsloví, že protiklady se přitahují. Založí společnou domácnost, v níž si však každá zachovává svou volnost. Zdálo by se, že protřelá Erica starší a rozumnější Beu bezostyšně využívá - a Bea si skutečně vyčítá, že Eričiným rozmarům tak snadno podléhá. Jejich příběh se však odehrává na přelomu 30. a 40. let 20. století: Do hry vstupuje hrozba nacistického pronásledování Židů, navíc ne každá žena s lesbickými sklony v sobě v té době najde odvahu prolomit tabu a vůbec si své zaměření přiznat. Pod povrchem všedních dní tak vzniká nečekané silové působení, které si vypravěčka Bea dovede vysvětlit až dodatečně. Otázka, co by bylo, kdyby..., již si klade snad každý, kdo prožil nenaplněnou nebo z nějakého důvodu "nemožnou" lásku, ovšem zůstane, jak už to bývá, nezodpovězená.