Tereza je mladá žena, která žije zároveň v realitě i v literárních světech, jež ji formují a zároveň dusí. V křehkém pomezí filozofie, sexuality a bolesti se snaží najít vlastní hlas, přičemž balancuje mezi intimitou těla, společenskými normami a fikčními vzory, které si přenesla z velkých literárních děl. Dekonstrukce lásky je syrový, literárně ambiciózní a emocionálně nabitý ponor do ženské psychiky hledající své místo ve světě, který je hlučný, očekávající a často krutě skutečný.