Kniha Konec starých časů zůstala v rukopise až do listopadu 1989. Jaroslav Žák v ní popisuje události Února 1948 na malém městě. Precizně zachycuje nestvůrné panoptikum bolševického puče, hrůzyplný, avšak zároveň směšný karneval, absurdní hemžení doprovázející politický převrat. Nerezignuje přitom na svůj vytříbený vtip a smysl pro humor. Zábavná a přitom hrůzná společenská groteska se řadí k nejzajímavějším dílům svého žánru – lze ji přirovnat k Haškovu Švejkovi i Škvoreckého Zbabělcům. sakriti opis