Rozpad komunismu ve východní Evropě měl jeden nečekaný následek. Tisíce nemajetných žen živořily v Sovětském Svazu a ostatních zemích východní Evropy v bídě. Po pádu komunismu, kdy se otevřely hranice jejich vězení, dostaly životní šanci hledat lepší životní podmínky v zemích Západu. Nejjednodušší cesta, jak změnit svůj osud k lepšímu, byla najít na Západě osamělého muže, který je ochoten zaopatřit je na zbytek života výměnou za trochu lásky, nebo aspoň laskavosti, která by mu iluzi lásky poskytla.

Tichá tyto muže, ani ženy nesoudí, nezajímá ji morální stránka těchto situací. Tyto ženy nejsou prostitutky, nejsou to ani dobrodružky. Jsou to spořádané vdovy nebo osamělé matky, které často nemají žádné vzdělání, s jehož pomocí by byly samy schopny si slušnou existenci vybudovat. Jejich ochránci nejsou klienti prostitutek, ale osamělí muži, kteří touží vytvořit si nový domov. Tichá vypráví příběh Alistaira a dvou žen. Angličanka Frances se za něho před lety vdala a následovala ho na Nový Zéland. Byla mu celý život oddaná a její láska skončila s její smrtí. Když Frances podlehla rakovině, její místo v rodině zaujala Irena, nevěsta z Východu, která se na Zéland přistěhovala z Ukrajiny. Poutavý příběh se odehrává v předvečer a během volební kampaně do novozélandského parlamentu v roce 2015, kdy současný ministerský předseda, konzervativec John Key, bojuje o znovuzvolení během neuvěřitelně špinavé volební kampaně, ve které se ho levice snaží zdiskreditovat. Ilustrace J. Velčovský.