Josef Vejvoda se narodil v roce 1924 v Broumech. Od svých tří let žil s rodiči v Rakovníku, kde získal lásku ke sportu. Zajímalo jej cvičení v Sokole, cyklistika, box a později motorismus. Byl prudší povahy, proto získal svoji přezdívku „řeznická krev“. Když mu bylo devatenáct a válka byla v plném proudu, nasadili jej na práci do Reichu. Nejdříve do Kolína nad Rýnem a později na přímluvu jeho strýce Wasema, manžela jeho tety a otce milované sestřenice Margot, do Frankfurtu nad Mohanem. To se psal rok 1943. Zde pomáhal dodávkou chleba všem totálně nasazeným z různých zemí, včetně Rusů. Měl zdroj u jednoho antifašisty. V Německu se choval neohroženě, když i zde se projevila jeho řeznická krev a jednu ránu uštědřil německému slídilovi. Jinak se snažil být nanejvýš opatrný. Zde prožíval také první lásky. Po válce se plně věnoval závodění v cyklistice a později na motocyklech. Svůj první stroj Jawa 250 v ogarském rámu si sestrojil sám a v roce 1949 jel svůj první závod, a hned jej vyhrál. Poté začal úzce spolupracovat s děčínskou stájí pana Štěpiny, od které získal Jawu 250 pérák žluté barvy, na kterém v roce 1950 zvítězil ve Velké ceně Brna. Úspěchy v tomto sportu pokračovaly. V roce 1951 zvítězil mimo jiné ve Velké ceně Prahy a začal reprezentovat... V roce 1953 byl zatčen a za pobuřování ho komunistická justice odsoudila k několikaletému pobytu v lágru. V Jáchymově, v těžkých neúnosných podmínkách rubal uran, ale ani tam ho nezlomili a po návratu z vězení opět sedl na motocykl, aby mohl porážet své soupeře... V roce 2014 oslavil pln energie a optimismu své 90. narozeniny.