Měsíčník pro literaturu a čtenáře.

Editorial:

Možná si říkáte, proč únorovým číslem Hosta proplouvá tolik mořských koníků. Zvláštní tvorové: ač ryby, pohybují se vzpřímeně; páry uzavírají trvalé svazky, jež na dně oceánu stvrzují rituálními tanečky; a co je snad nejzvláštnější, ihned po oplození předá samička jikry samečkovi, který je ve svém břišním vaku odnosí. Tím vším rozněcují naši fantazii. Hlavní důvod, proč koníci tančí na stránkách Hosta, přesto spočívá jinde — nikoli ve fantazii, ale v paměti. Pro svůj tvar dostalo totiž paměťové centrum v mozku název právě podle jejich latinského označení: hippocampus. Ve střední části spánkového laloku máme každý dva mořské koníky, jednoho v levé, druhého v pravé hemisféře, a nebýt jich, v tuto chvíli ani nevíte, jaký časopis držíte v ruce: hipokampus je centrem především krátkodobé paměti. Tématem aktuálního Hosta potom je problematika kulturní paměti: té krátkodobé i té dlouhodobé. Tématu věnujeme blok textů a nepřímo se ho dotýkáme třeba také v rozhovoru s Vratislavem Slezákem, laureátem Státní ceny za překlad, nebo v rubrice K věci, která přibližuje fenomén krále Šumavy.

Miroslav Balaštík se v předešlém editorialu loučil s kolegou Markem Sečkařem. Já mohu vítat. Mořské koníky do tohoto čísla dodala ilustrátorka Tereza Ščerbová, jejíž poetika obohatí celý ročník Hosta, a na přípravě tématu Paměť se už výrazně podílela naše nová redaktorka Hana Řehulková, která nastupuje na Markovo místo.

Milí čtenáři, doufám, že se Vám únorové číslo Hosta bude líbit.
Jan Němec