Význam Městského výboru KSČ v Praze během Pražského jara je neoddiskutovatelný – postupně se stal nejlépe organizovaným a nejkoncepčněji působícím radikálně reformně orientovaným organismem uvnitř KSČ. Organismem, který postupně vytvářel permanentní oponenturu a zárodky alternativní politiky vůči váhajícím a nevyhraněným vrcholným orgánům strany. Tato role MV KSČ nakonec vyvrcholila během jeho historické „hvězdné hodiny“ po 21. srpnu razantním odmítnutím intervence a organizováním vysočanského sjezdu KSČ. Souhrnné zpracování, jaké nyní podává Jitka Vondrová, představuje doplnění zatím neexistující kapitoly v dějinách československého roku 1968. Záběr publikace navíc přesahuje pouhé vylíčení role pražského MV KSČ. Logika tématu, jež samozřejmě zahrnuje i interakci mezi MV a vedením strany, vede i k soustavnému výkladu strategie a taktiky vedení KSČ, resp. především jeho proreformní části. Publikace tak podává v hutné a stručné podobě autorčinu vlastní interpretaci role a významu umírněně reformního jádra vedení KSČ. sakriti opis