Publikace, která vychází u příležitosti 45. výročí okupace Československa v srpnu roku 1968, přináší vzpomínky třinácti významných rozhlasových redaktorů - přímých aktérů tehdejšího dění okolo Československého rozhlasu. Jejich vyprávění, které zaznamenal a zpracoval Sláva Volný mladší, přináší plastické svědectví o společenské atmosféře šedesátých let, o poměrech v rozhlase a charakteru rozhlasové práce.
Československý rozhlas, a zejména osobnosti, které v něm působily, výrazně přispěl k postupné liberalizaci společnosti. Bezprostředně po 21. srpnu 1968 se stal symbolem a v jistém smyslu přímo centrem odporu proti okupaci. Díky statečnosti a vynalézavosti mnohých jeho redaktorů a pracovníků se podařilo za dramatických okolností udržet pravdivé a nezávislé vysílání navzdory invazní armádě i domácím kolaborantům.
Svědectví účastníků tehdejšího dění je rozmanité, a to podle zaměření a role té které osobnosti. Jedno však mají společné - všichni setrvali ve svém postoji a odmítli přistoupit na pravidla nastupující normalizace, proto je čekal vyhazov, perzekuce anebo emigrace. Mnozí z nich se po listopadu 1989 vrátili k rozhlasové práci nebo se aktivně zapojili do politického a veřejného života země.
Sláva Volný ml. (1956), v současnosti odborný redaktor Českého rozhlasu
František Černý (1931), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 velvyslanec v Německu
Luboš Dobrovský (1932), zahraničněpolitický redaktor, po listopadu 1989 mj. ministr obrany a velvyslanec v Rusku
Věra Šťovíčková-Heroldová (1930), zahraničněpolitická redaktorka a zpravodajka z Afriky, signatářka Charty 77, později překladatelka a spisovatelka
Jiří Hraše (1930-2012), režisér publicistických pořadů, autor teoretických prací z oblasti uměleckého přednesu a režie
Karel Lánský (1924), vedoucí vnitropolitické rubriky zpravodajství, signatář Charty 77, po listopadu 1989 ředitel zahraničního vysílání
Pavel Pecháček (1940), režisér zpravodajských a publicistických pořadů, po emigraci redaktor Svobodné Evropy a později ředitel československého vysílání Hlasu Ameriky, po listopadu 1989 ředitel československého vysílání Svobodné Evropy
Jan Petránek (1931), komentátor a zahraniční zpravodaj, signatář Charty 77, po listopadu 1989 novinář a publicista
Vladimír Príkazský (1935), redaktor mládežnických pořadů a Mikrofóra, signatář Charty 77, po listopadu 1989 ministrem bez portfeje, autor rozhlasových her a dokumentárních cyklů
Richard Seemann (1933), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 mj. ústřední ředitel Československého rozhlasu, novinář, publicista, autor dokumentárních knih
Karel Tejkal (1937), rozhlasový redaktor a politický komentátor, po listopadu 1989 se do rozhlasu vrátil jako vedoucí redaktor, autor teoretických prací o rozhlasové tvorbě
Bedřich Utitz (1920), redaktor zahraničního vysílání, po okupaci emigroval do Německa, po listopadu 1989 spolupracovník Českého rozhlasu a novinář
Sláva Volný (1928-1987), rozhlasový redaktor, po okupaci emigroval a pracoval jako redaktor československého vysílání Svobodné Evropy
Karel Wichs (1941), redaktor zahraničního vysílání, po listopadu 1989 zahraničněpolitický komentátor a zpravodaj