Co německá generalita za druhé světové války skutečně věděla a co si myslela o Hitlerovi, válečné situaci a německých válečných zločinech, bylo dosud téměř neznámé. Po válce šířila přikrášlený obraz sama sebe: armáda vedla čestný boj, o válečných zločinech větších rozměrů její vedení nic nevědělo, vojenskou porážku je nutno připsat na vrub Hitlerovým diletantským zásahům. Odposlechové protokoly německých štábních důstojníků v britském zajetí, které historik Sönke Neitzel objevil v britském národním archivu, nám poprvé nabízejí možnost bezprostředního, autentického pohledu do myšlení vedení wehrmachtu. Zajatci, kteří nevěděli, že jsou odposloucháváni, se otevřeně vyjadřovali o svých válečných zkušenostech, o dalších vyhlídkách války, o nacismu, o válečných zločinech a atentátu z 20. července 1944. Autorův zevrubný a fundovaný komentář zřetelně ukazuje, nakolik si byla vojenská elita vědoma katastrofální válečné situace a kolik toho věděla o válečných zločinech spáchaných především na východní frontě. sakriti opis