Po dvanácti letech se autor intimního cestopisu Zuzanka a tibetské velehory vrací na „místo činu“. Titulní postava první knihy se mezitím stala uznávanou tibetoložkou a vyhledávanou průvodkyní po Tibetu, zatímco autor zůstal věrný divadelní kritice — k nemalé radosti mnoha herců a režisérů. Důvodem jejich druhé společné cesty do Tibetu se stalo natáčení hraného dokumentu podle autorova scénáře s tématem smrti a umírání, jimž tibetská kultura — na rozdíl od té naší — dokáže jít vstříc s otevřeností pro nás jen těžko představitelnou. Vznikl tak nejen film, ale i provokující cestopisná reportáž z průběhu natáčení v Nepálu a Tibetu. Na pozadí velkého tématu smrti se zde odehrává spíše komicko-tragický příběh lidských vztahů. V ironickém pozorování, jak „neduchovně“ a malicherně se může rodit duchovní film, se poznají mnozí z těch, kdo se v náročných podmínkách zájezdů do exotických zemí učí vycházet s druhými účastníky. sakriti opis