Pod jejich dunivými kroky se otřásala zem. Po dobu mnoha desítek milionů let byli neomezenými vládci planety. Někteří z nich dosahovali délky plaveckého bazénu a hmotnosti celého stáda slonů. Jiní byli svým vzezřením podivnější než výplody fantazie jakéhokoliv autora vědeckofantastické literatury. Další měli na těle peří nebo vládli čelistmi, které byly vyzbrojeny zuby dlouhými jako dýka. Ale nechyběla ani zvířata o velikosti současné vrány, jacísi trpaslíci mezi obry druhohorního světa. V roce 1842 dostali tito dávno vyhynulí tvorové oficiální název dinosauři. Od té doby naše povědomí o jedné z nejfantastičtějších skupin obratlovců ohromným způsobem vzrostlo. Víme, jak asi dýchali, jedli, jak se pohybovali. Máme dobrou představu o způsobu, jakým pracovala jejich těla, nebo jaké rychlosti v pohybu dosahovali. Avšak jak ve skutečnosti žili, to si zatím můžeme jen mlhavě představovat. Je nepochybné, že v období druhohor prožívali dinosauři každý den svá vlastní dramata, která už dávno zavál čas a o kterých tak sakriti opis