Antický svět dalekosáhle ovlivnil kulturní a společenský vývoj celé západní civilizace. Jakým směrem se však ubíral Peloponéský poloostrov po rozpadu tohoto světa? O vzniku a vývoji moderního řeckého státu od Byzance až do současnosti pojednává kniha renomovaných českých historiků.

Píše se sklonek roku 2015. Od posledního 2. vydání uplynulo šest let. Evropu tehdy škrtila ekonomické krize, která je sice za námi, dokonce je nastartována nová epocha konjunktury a hospodářského rozmachu, ale starý kontinent, jehož je Řecko nejen jeho nedílnou součástí, ale do jisté míry i jakousi velmi citlivou „Achillovou patou“, se znovu propadá do nejistot a zmatků. Kdeže jsou doby, kdy si na počátku devadesátých let minulého století americký filosof a politolog Fukuyama stýskal nad „koncem dějin“ po pádu sovětského impéria, že z nedostatku událostí zmizí dějiny jako takové, neboť nebude, co by bylo hodno zaznamenání. Dnes je jich naopak přespříliš. Kontinent je kromě stupňujícího se fundamentalistického teroru, jenž hrozí vyústit ve střet civilizací, nejnověji zmítán nebývale silnou uprchlickou vlnou ze zemí Blízkého i Středního východu, arabské i subsaharské Afriky a dokonce i Dálného východu, jež hrozí smést dosud pevné a zavedené pořádky i stabilizované instituty a instituce. Řecko se jako hlavní přestupní stanice migrantů dostalo na první stránky světového i domácího tisku. V uplynulém šestiletí to ale není poprvé, předtím to bylo jeho nevyřešená a neskončená, nyní jen utlumená dluhová krize a věčně se opakující volby či referenda.

To i skutečnost, že předešlé vydání je beznadějně rozebrané, vedlo Nakladatelství Lidové noviny k vydání dalšího aktualizovaného vydání. O ně se znovu zasloužil a touto cestou mu redakce převelice děkuje, dr. Konstantin Tsivos (roč. 1963), rodilý Řek, ale již dlouho žijící v Česku, navíc vysokoškolský pedagog (na pražské Filosofické fakultě UK přednáší řečtinu a řecké moderní a kulturní dějiny), jemuž se s obdivuhodnou nestranností podařilo načrtnout čtivý obraz řeckých dějin posledního dvacetiletí. Stal se tak fakticky šestým spoluautorem knihy.