Knižní esej George Kublera představuje specifický přínos poválečné Ameriky k dějinám umění. Snaží se založit metodu dějin umění nově a jinak – tak, aby se daly použít na zhodnocení jakékoli umělecké kultury, nikoli jen evropské tradice. Jde mu o prožitek a průzkum tvaru, za nímž není nutno hledat již nic dalšího. V době vydání před 56 lety knihu uvítali spíše tehdejší umělci, zejména američtí minimalisté, než teorie a dějiny umění.
Nově je Kublerův esej doceňován v posledních patnácti letech, kdy se ukazují jeho inspirativní možnosti pro „dějiny věcí“ a pro uměleckohistorické uchopení post-koloniálního světa. Text přeložil prof. Rostislav Švácha, který Kublerovo myšlení aktualizoval také v nových Dějinách umění v českých zemích 800–2000. Význam a situování studie objasňuje předmluva prof. Mileny Bartlové. sakriti opis