Publikace navazuje na koncepci ediční řady České dějiny, a snaží se tak především o autorské uchopení vybraných témat. Takové pojetí odpovídá současnému stavu historiografie lépe než koncept, který by usiloval o syntézu. Autorům jde o problémovou bilanci těch kapitol dějin českých zemí, které pokládají za relevantní a důležité, a dávají proto přednost spíše volnějšímu esejistickému pojetí. Východiskem knihy není koncept „národních dějin“, tedy jakési zásobárny příběhů. Dějiny českých zemí jsou nahlíženy jako historie proměnlivého teritoria začleněného do přirozených středoevropských a evropských souvislostí (geografických, tematických i metodologických). sakriti opis