Formou deníkových záznamů dívky, která čeká v Terezíně na transport do vyhlazovacího tábora, líčí autor zápas pudové a nezničitelné naděje mladého člověka s hrůznou skutečností. Dívka využívá své krásy a mládí, aby oddálila odchod do transportu, ale zároveň si je vědoma toho, že kontakt s muži je zdrojem poučení o světě a lidech, které již nikdy nepozná. Snaží se pochopit hranice dobra a zla, má potřebu alespoň jednou v životě svobodně jednat, i když ví, že za to zaplatí tu nejvyšší cenu.