Cílem knihy Sociální systémy je formulace obecné odborné teorie. Luhmann vychází z toho, že změna paradigmatu v obecné systémové teorii otevírá nové šance i pro teorii sociálních systémů. Navrhuje sociologii, aby převzala pojem autopoiesis, a tak mohla vytvořit hlubší teorii sebereferenčních systémů. Systémy se ve velmi radikálním smyslu dají chápat jako sebereferenční systémy. Na základě této teoretické změny lze i sociální systémy chápat jako takové systémy, které všechno, co používají jako jednotku – ať už jde o jejich prvky, jejich procesy, jejich struktury, jejich parciální systémy a v neposlední řadě i o ně samotné – konstituují jako jednotku teprve ony samy. Pouze prostřednictvím převzetí těchto, oborově cizích, teoretických trendů může teoretická diskuse v socio­logii překročit práh, před kterým přešlapuje. sakriti opis