Kam jsme se vlastně dostali? Z jedné strany na nás tlačí náš starý národ, který nechceme opustit, a z druhé nová Evropa, jejíž součástí se chceme stát, a nevíme jek. Zastupitelská vláda má být nahrazena "demokratickým vládnutím", které nám ani nevládne, ani nás nezastupuje. Lhostejně přihlížíme, jak se náš politický život rozkládá, protože se živíme iluzí o nějakém sjednoceném lidstvu, které bude držet pohromadě bez jakékoli politické formy. A už dávno nevíme, co si počít s náboženstvím.Jak dát této krizi naší společné existence smysl? Pierre Manent zkoumá dávné i nedávné dějiny národa, způsob, jak národ vstřebal a pěstoval demokracii a jak dnes jeho zánik ohrožuje samu tuto demikracii. Upozorňuje na paradoxní situaci náboženství, jehož brzký konec se v jednom kuse ohlašuje, a přitom je naše politické prostředí stále více ovlivňováno náboženskými třenicemi.Evropa by už dál neměla být "oblastní nízkého tlaku", kde máme strach z vlastního stínu. Tento esej chce přispět k oživení povědomí a znalosti duchovních zdrojů, díky nimž má Evropa svou živoucí kontinuita. sakriti opis