Tato desátá knížka Jana Žáka je výborem z jeho bohaté literární tvorby, která se vyznačuje stručností a věcností. Jeho verše se poněkud vymykají básnickým zvyklostem, jsou spíše poetickým vyprávěním než pouhou hrou se slovy, kterou nabízí novodobá poezie. Čtivost je zaručena rytmikou a důsledným rýmováním veršů, které nenásilným způsobem čtenáři přibližují děj, o který v básničkách není nouze: …Už teď se tu dějí věci, které dříve nebyly, když jsme ve svém domově bezpečně se cítili. Kostel se prý zbourá, mešita se postaví, až se nový imám do vesnice dostaví… sakriti opis