Komiksový kreslíř Eric Heuvel se v roce 2001 rozhodl studovat učitelství dějepisu. Školu sice neukončil, ale vytěžil z ní inspiraci ke své další kreslířské práci.

Pro Rodinné tajemství, první z jeho komiksů se vzdělávacími prvky, si vymyslel jednoduchý příběh: středoškolák Jeroen se vydá k babičce, aby u ní doma na půdě posbíral nějakou veteš a zpeněžil ji na bleším trhu. Objeví tu ale babiččin zapomenutý výstřižkový deník. Začnou si nad ním spolu povídat o minulosti a Jeroen se od babičky dozví neuvěřitelný dramatický příběh o jejím přátelství s pronásledovanou židovskou spolužačkou v letech druhé světové války.

Rodinné tajemství ve středoškolské výuce: Heuvelův komiks měl úspěch. Ovšem na rozdíl od jeho předchozích úspěšných knih se Rodinné tajemství a Hledání rychle dostaly také do škol a začaly být hojně využívány k výuce dějepisu 20. století. Nizozemský Dům Anne Frankové na komiksy navázal a jeho tým pod vedením Ruuda van der Rola k nim vytvořil ještě i výukové pracovní sešity pro středoškoláky, díky nimž mohou učitelé Heuvelovy knihy v hodinách promyšleněji využít. Pracovní sešit k Rodinnému tajemství také nabídneme českým čtenářům v elektronické verzi zdarma ke stažení (po vydání Objevu bude k dispozici i druhý pracovní sešit).

Středoškolští učitelé, kteří zařadí Rodinné tajemství do výuky učiva o druhé světové válce, najdou v pracovním sešitu vhodný podklad pro soustavné promyšlení komiksových příběhů. Studenti se s jejich pomocí naučí v historickém kontextu chápat, co je to holocaust. Poznají, jak žili civilní obyvatelé ve vyhrocené válečné situaci. Uvidí, že lidé zaujímali různé postoje a vystupovali v odlišných rolích: někdo byl obětí, jiný obětem pomáhal, další se přiklonil k okupantům a jiný zůstával jakoby nezúčastněným divákem. Studenti se budou pomocí úkolů v pracovních sešitech snažit pochopit motivace pro tyto postoje, seznámí se s dilematy, která museli lidé za války řešit. Budou vedeni k tomu, aby pochopili, co je to diskriminace, genocida či jak lidské rozhodování ovlivňují předsudky. Naučí se vnímat rozdíl mezi totalitním (nacistickým) a demokratickým společenským zřízením.

Z českých škol se někdy ozývá, že učitelé dějepisu nemají dost času na probrání učiva, zejména v maturitním ročníku, kdy přichází na řadu období druhé světové války. A proč se potom zdržovat dějinami Nizozemska, když se nestíhá probrat ani druhá světová válka u nás. Důvodů bychom ale našli hned několik.
Především je komiksová forma pro studenty podstatně atraktivnější než věcný výklad v učebnici, a práce s graficky upravenými pracovními sešity stejně tak. Studenti si nové poznatky lépe upevní. Učitelům sešity usnadní výklad, protože jsou připraveny odborníky na didaktiku a postupují ve výkladu od jednoduchého ke složitějšímu, podrobně se věnují jednotlivým postavám příběhu a v samostatných úkolech studenty přivádějí k pochopení problematiky v její šíři. Při převodu pracovních sešitů do češtiny jsme zohlednili českou historickou zkušenost a některé dílčí úkoly spojené příliš úzce s nizozemskou realitou jsme nahradili odkazy na český nebo celoevropský kontext.

Ve výkladu našich vlastních dějin, zvláště v nezbytném zjednodušení, které středoškolská výuka vyžaduje, někdy sklouzáváme do vyjetých kolejí zažitého narativu s konvenčními milníky: mnichovská zrada, okupace, heydrichiáda, Květnové povstání, osvobození. Podíváme-li se ale na vlastní historii skrze zkušenost evropského souseda, vidíme, že nacistická okupace neprobíhala všude podle stejného vzoru. Pro Nizozemce bylo zřejmě mnohem složitější vyznat se v nových poměrech, protože okupační moc se zprvu tvářila vstřícně a nekonfliktně, a teprve v průběhu let se stupňovaly perzekuce Židů i potírání odboje a jakéhokoli nesouhlasu. Nizozemská zkušenost překvapí třeba tím, jak silné bylo tamní hnutí odporu. Umíme si například představit, že by u nás došlo ke stávce nežidovského obyvatelstva proti perzekuci židovských sousedů? V Nizozemsku se to stalo v únoru 1941 a nacisté stávku, později označovanou jako „únorovou“, tvrdě potlačili. Zkrátka možnost srovnání nás nutí přemýšlet a následně i lépe chápat vlastní dějiny. A to je nakonec vedle osvojování znalostí jeden z důležitých cílů vzdělávacího procesu na středních školách: vychovávat studenty ke kritickému myšlení. Heuvelovy komiksy k tomu mohou přispět svým dílem.