Nejdřív mě můj soused Deacon rozčiloval. \nVypadal sice skvěle a byl přátelský, ale často jsem se kvůli němu nemohla vyspat. \nBydleli jsme totiž vedle sebe a zdi byly dost tenké… takže jeho „hrátky“ s přítelkyněmi jsem slyšela skoro každou noc. \nAle jako svobodná matka jsem to neocenila.\nBrzy se však situace obrátila – když dcera jednou v noci nepřestala naříkat, pan Děvkař mi zaklepal na dveře. \nJako zázrakem jeho hlas Sunny uklidnil a přestala plakat. A když ji objal… nakonec mu usnula v náručí. \nNavenek byl drsný, ale uvnitř? \nMůj soused byl zaříkávač dětí!\nPo té noci se z nás stali přátelé. \nNosil mi latté, povídal si se mnou… prostě nejlepší kamarád, jakého jsem kdy měla. \nAle časem jsme se sblížili, až jednoho večera jsme překročili hranici.\nNaše přátelství se změnilo v naprostý chaos. \nZamilovala jsem se do kluka, který se zapřísahal, že nechce žádný vážný vztah a nikdy nebude mít děti. \nVěděla jsem, že i Deaconovi na mně záleží, přestože se Sunny nezapadáme do žádného plánu, který si kdy nalinkoval.\nNebyl pro mě tím pravým mužem… jenže pro mě už nebyl ani kamarádem. \nTakže jsem mu začala říkat „anti-přítel“.\nTak proč si ze všeho nejvíc přeju, abych byla tou jedinou ženou, která ho změní?