Básnická sbírka Violy Fischerové.

„On je to vlastně takový Předkonec 2, jenže tentokrát vztažený na mne.“ – Viola Fisherová

Viola Fischerová (1935) vydala básnické sbírky Zádušní básně za Pavla Buksu (1993); Babí hodina (1993/95); Jak pápěří (1995); Odrostlá blízkost (1996); Divoká dráha domovů (1998); Matečná samota (2002); Nyní (2004); Předkonec (2007); Písečné dítě (2007). Je autorkou rozhlasových her (Nesmrtelná kuřata, 1968; Jak Kuba vyzrál na Papejše, 2004) a próz pro děti (Co vyprávěla Dlouhá chvíle, 2006; O Dorotce a psovi Ukšukovi, 2007). Jako překladatelka se zabývala poezií Mirona Białoszewskiego, Rafała Wojaczka, Hanse M. Enzensbergera, Angela M. Rippelina; překládala také z korespondence Franze Kafky (Dopisy Felici) a prózu Eliase Canettiho.Verše Violy Fischerové byly přeloženy do němčiny, angličtiny, francouzštiny, ruštiny, chorvatštiny, srbštiny. V Polsku vyšel výbor Babia godzina (2006, překlad Dorota Dobrew).Autorka je nositelkou několika literárních cen (Prix Bohemia 2005; Magnesia Litera 2006; Drážďanská cena za lyriku 2006 aj.) Básnická sbírka Violy Fischerové.

„On je to vlastně takový Předkonec 2, jenže tentokrát vztažený na mne.“ – Viola Fisherová

Viola Fischerová (1935) vydala básnické sbírky Zádušní básně za Pavla Buksu (1993); Babí hodina (1993/95); Jak pápěří (1995); Odrostlá blízkost (1996); Divoká dráha domovů (1998); Matečná samota (2002); Nyní (2004); Předkonec (2007); Písečné dítě (2007). Je autorkou rozhlasových her (Nesmrtelná kuřata, 1968; Jak Kuba vyzrál na Papejše, 2004) a próz pro děti (Co vyprávěla Dlouhá chvíle, 2006; O Dorotce a psovi Ukšukovi, 2007). Jako překladatelka se zabývala poezií Mirona Białoszewskiego, Rafała Wojaczka, Hanse M. Enzensbergera, Angela M. Rippelina; překládala také z korespondence Franze Kafky (Dopisy Felici) a prózu Eliase Canettiho.Verše Violy Fischerové byly přeloženy do němčiny, angličtiny, francouzštiny, ruštiny, chorvatštiny, srbštiny. V Polsku vyšel výbor Babia godzina (2006, překlad Dorota Dobrew).Autorka je nositelkou několika literárních cen (Prix Bohemia 2005; Magnesia Litera 2006; Drážďanská cena za lyriku 2006 aj.) Básnická sbírka Violy Fischerové.

„On je to vlastně takový Předkonec 2, jenže tentokrát vztažený na mne.“ – Viola Fisherová

Viola Fischerová (1935) vydala básnické sbírky Zádušní básně za Pavla Buksu (1993); Babí hodina (1993/95); Jak pápěří (1995); Odrostlá blízkost (1996); Divoká dráha domovů (1998); Matečná samota (2002); Nyní (2004); Předkonec (2007); Písečné dítě (2007). Je autorkou rozhlasových her (Nesmrtelná kuřata, 1968; Jak Kuba vyzrál na Papejše, 2004) a próz pro děti (Co vyprávěla Dlouhá chvíle, 2006; O Dorotce a psovi Ukšukovi, 2007). Jako překladatelka se zabývala poezií Mirona Białoszewskiego, Rafała Wojaczka, Hanse M. Enzensbergera, Angela M. Rippelina; překládala také z korespondence Franze Kafky (Dopisy Felici) a prózu Eliase Canettiho.Verše Violy Fischerové byly přeloženy do němčiny, angličtiny, francouzštiny, ruštiny, chorvatštiny, srbštiny. V Polsku vyšel výbor Babia godzina (2006, překlad Dorota Dobrew).Autorka je nositelkou několika literárních cen (Prix Bohemia 2005; Magnesia Litera 2006; Drážďanská cena za lyriku 2006 aj.) Básnická sbírka Violy Fischerové.

„On je to vlastně takový Předkonec 2, jenže tentokrát vztažený na mne.“ – Viola Fisherová

Viola Fischerová (1935) vydala básnické sbírky Zádušní básně za Pavla Buksu (1993); Babí hodina (1993/95); Jak pápěří (1995); Odrostlá blízkost (1996); Divoká dráha domovů (1998); Matečná samota (2002); Nyní (2004); Předkonec (2007); Písečné dítě (2007). Je autorkou rozhlasových her (Nesmrtelná kuřata, 1968; Jak Kuba vyzrál na Papejše, 2004) a próz pro děti (Co vyprávěla Dlouhá chvíle, 2006; O Dorotce a psovi Ukšukovi, 2007). Jako překladatelka se zabývala poezií Mirona Białoszewskiego, Rafała Wojaczka, Hanse M. Enzensbergera, Angela M. Rippelina; překládala také z korespondence Franze Kafky (Dopisy Felici) a prózu Eliase Canettiho.Verše Violy Fischerové byly přeloženy do němčiny, angličtiny, francouzštiny, ruštiny, chorvatštiny, srbštiny. V Polsku vyšel výbor Babia godzina (2006, překlad Dorota Dobrew).Autorka je nositelkou několika literárních cen (Prix Bohemia 2005; Magnesia Litera 2006; Drážďanská cena za lyriku 2006 aj.) Básnická sbírka Violy Fischerové.

„On je to vlastně takový Předkonec 2, jenže tentokrát vztažený na mne.“ – Viola Fisherová

Viola Fischerová (1935) vydala básnické sbírky Zádušní básně za Pavla Buksu (1993); Babí hodina (1993/95); Jak pápěří (1995); Odrostlá blízkost (1996); Divoká dráha domovů (1998); Matečná samota (2002); Nyní (2004); Předkonec (2007); Písečné dítě (2007). Je autorkou rozhlasových her (Nesmrtelná kuřata, 1968; Jak Kuba vyzrál na Papejše, 2004) a próz pro děti (Co vyprávěla Dlouhá chvíle, 2006; O Dorotce a psovi Ukšukovi, 2007). Jako překladatelka se zabývala poezií Mirona Białoszewskiego, Rafała Wojaczka, Hanse M. Enzensbergera, Angela M. Rippelina; překládala také z korespondence Franze Kafky (Dopisy Felici) a prózu Eliase Canettiho.Verše Violy Fischerové byly přeloženy do němčiny, angličtiny, francouzštiny, ruštiny, chorvatštiny, srbštiny. V Polsku vyšel výbor Babia godzina (2006, překlad Dorota Dobrew).Autorka je nositelkou několika literárních cen (Prix Bohemia 2005; Magnesia Litera 2006; Drážďanská cena za lyriku 2006 aj.)