Sakrální stavební projekty vznikající v prostředí Českobratrské církve evangelické, největší protestantské církve v České republice, stojí doposud spíše stranou pozornosti odborné i laické veřejnosti, a to navzdory tomu, že mezi nimi najdeme množství pozoruhodných řešení, která se mohou stát cenným příspěvkem do diskuse o současnosti i budoucnosti církevních budov, stejně jako o aktuálních možnostech liturgického prostoru. Monografie ukazuje, že Českobratrská církev evangelická, obecně považovaná za striktního odpůrce vizuálních zobrazení a estetizace prostoru, disponuje množstvím výrazných architektonických a výtvarných prostorových řešení, která však v mnohých případech zůstávají skryta za zdmi navenek civilně působících staveb. Jejím cílem je tedy otevřít toto téma a prostřednictvím příběhů jednotlivých projektů, architektonických i teoretických vizí a případových studií přiblížit českobratrské interiérové realizace od roku 1989 do současnosti. Součástí knihy je ovšem i popis historického vývoje tohoto specifického stavebního typu a rozsáhlá obrazová příloha. sakriti opis