Kniha se věnuje polozapomenuté osobnosti venkovského učitele Jaroslava Petra (1862–1922), který se významně podílel na reformách českého školství v období na přelomu 19. a 20. století a zároveň byl činorodým kulturně-vzdělávacím, sociálním, osvětovým pracovníkem. Petr byl jedním z prvních pedagogů, kteří si uvědomovali význam prostředí, v němž dítě vyrůstá a žije, na vývoj jeho osobnosti, a tedy nutnost při výuce z toho prostředí vycházet. Byl naším nejvýznamnějším představitelem tzv. pedagogického regionalismu a napsal jednu z prvních učebnic prvouky. Zabýval se ale i dalšími problémy specifickými pro venkovské školy. Byl zastáncem školy volné a činné, jeho poznatky a učební metody mohou být učitelům inspirací dodnes. Značnou pozornost věnoval také literatuře pro děti a mládež. Psal kritiky, recenze, sestavil seznam vhodné četby, inicioval vydávání umělecky kvalitní literatury pro čtenáře tohoto věku. Především to byl ale člověk pozitivně laděný, odvážný, společenský, činorodý, se zájmem o vše, co se děje v jeho okolí, a s velkou chutí toto dění ovlivňovat. Byl aktivním členem mnoha místních spolků, od hasičského po divadelní, založil hasičský časopis Metuj, vesnickou knihovnu, pořádat výstavy a vzdělávací přednášky pro veřejnost. Na Policko přivedl mnoho umělců a literátů, s nimiž podnikal i bujaré výpravy do horských hostinců. Kniha je doplněna dobovými fotografiemi a ukázkami i reprodukcemi dětských kreseb z Petrovy učebnice Prvouky, které nabízejí zajímavý vhled do prostředí Nízké Srbské, Machova a krajiny kolem na přelomu 19. a 20. století. sakriti opis