Architekt Karel Kotas přichází do Moravské Ostravy na jaře roku 1925 do funkce stavebního dozoru při výstavbě Nové radnice. Kromě toho, že ovlivnil podobu této dominanty, záhy se začal podílet i na dalších projektech, souvisejících s proměnou ostravského průmyslového souměstí v industriální velkoměsto. Podle jeho návrhů vyrostla v centru Moravskoostravská spořitelna, nynější radniční budova centrální části města, dále sídlo pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta na nároží Zámecké a Puchmajerovy ulice, sídlo tenisového klubu, obchodní dům Brouk a Babka na Smetanově náměstí, palác Občanské záložny v Reální ulici, obytné domy Dělnické záložny ve Veleslavínově ulici nebo palác Melantrich na nároží Umělecké a Nádražní ulice. Projektoval i oční pavilon městské nemocnice nebo modlitebnu metodistické církve. Koncem 30. let se k tomu přiřadil palác Generálního ředitelství Severní dráhy Ferdinandovy s pozoruhodnou uměleckou výzdobou na Prokešově náměstí a sousední bytový dům. Ve svých projektech Kotas spojoval cit pro účelnost s důrazem věnovaným materiálové skladbě, barevnosti i vytříbené hmotové a prostorové kompozici. Využíval formy nového klasicismu a purismu, obohacené o funkcionalistické principy s ohledem na dané prostředí. Pozornost věnoval moderní italské architektuře, sledoval tvorbu Le Corbusiera a dalších představitelů tehdejšího uměleckého a architektonického života. Spolupracoval s umělci, věnoval se spolkové činnosti. Kromě Moravské Ostravy se podílel na utváření moderního Brna, Prahy nebo lázní Teplic nad Bečvou. Letos vydaná monografie Kotasova celoživotního díla pojednává o všech těchto etapách jeho tvorby. Úvodní přednáška jednoho z editorů svazku se zaměří především na Kotasovy ostravské plány a realizace v kontextu architektonického vývoje 20. a 30. let minulého století. sakriti opis