Kniha Chór a disonance. Česká literatura 1947?1963 je volným pokračováním předchozí třísvazkové řady Dějiny nové („nové“) moderny a součástí dlouhodobého projektu Centra novější české literatury Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. V první části knihy se autorský, který tvoří literární a umělečtí historici a teoretici z filozofických fakult Jihočeské a Karlovy univerzity, zabývá kulturními a ideovými souvislostmi této komplikované doby, kdy se po roce 1948 komunistický režim v Československu pokoušel o manipulaci celé společnosti ve jménu realizace utopického projektu příštího společenského „ráje“. V jednotlivých kapitolách se jejich autoři pokoušejí tyto dobové proměny oficiální literatury a kultury popsat a uchopit. Pozornost je však věnována i – mnohdy osamoceným –kulturním aktivitám vzdorujících jedinců či malých skupin, které usilovaly o svobodný projev a autonomní tvůrčí gesto, a to navzdory totalitárnímu úsilí o jejich ovládnutí a uzavření neprostupnou hranicí, jež oddělovala takzvaný socialistický tábor od zbytku světa. Druhá část pak mapuje morfologické proměny jednotlivých literárních druhů v daném období – lyriky, epiky a dramatu, a to vždy s ohledem na jejich širší kulturní a společenský kontext. Knihu doplňují též přehledy vybrané soudobé literární a kulturní produkce doplněné o významné společenské a politické události. – Vychází ve spolupráci s Filozofickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. sakriti opis