Povídku Teorie plukovníka Babukina (v originále ??? ????) napsal Ivan Šmeljov v roce 1919 ještě před svou emigrací ze Sovětského svazu, jako reakci na nesmyslnost válečných hrůz, které viděl všude kolem v průběhu první světové a občanské války. Tato veskrze pacifistická povídka se zabývá otázkou šílenství na válečných bojištích, versus šílenství jako lékařské diagnózy. Nechybí zde sice ani spousta, autorem tolik oblíbených, poetických popisů krajiny a atmosféry, ale děj se zároveň posouvá poměrně svižně k překvapivému rozuzlení. Lze pochopitelně jen spekulovat o tom, zda se autor částečně inspiroval povídkou E.A.Poa Metoda doktora Téra a profesora Péra, anebo podobnost mezi těmito díly je jen čistě náhodná. Základní téma vzpoury bláznů zpracoval každopádně Šmeljov po svém a originálně. Poprvé byla tato povídka vydána v Berlíně v roce 1923 a dočkala se svého vydání v ruském jazyce i v Praze v nakladatelství Plamja v roce 1925. sakriti opis