Památky nechráníme pouze pro ně samotné, ale především pro kulturní hodnoty, jichž jsou nositeli a které jsou důležité pro člověka a společnost. Mohli bychom tedy říci, že památky chráníme proto, aby zlepšovaly lidský život, současný i budoucí. Kniha spojuje do dialogu eseje Jorgeho Otero-Pailose, profesora a ředitele památkové péče na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, a texty přizvaných českých a slovenských autorů, mezi nimiž nejsou pouze architekti či odborníci na památkovou péči, ale také lidé z dalších kulturních oborů. Jorge Otero-Pailos zkoumá možnosti ochrany památek jako nové formy kulturní produkce. Rozšiřuje význam památek za hranice institucionálně chráněných objektů, stejně jako škálu tvůrčích nástrojů, jakými zjevovat, a tedy i chránit paměť. Texty dalších autorů jsou reakcí na témata a otázky, které Jorge Otero-Pailos ve svých úvahách předkládá, někdy reagují adresněji, jindy jsou pro ně spíše iniciační. Zkoumají možné uplatnění podobných přístupů a zkušeností ve specifikách zdejšího prostředí a doplňují je o vlastní pohledy na problematiku, osobní postoje, náměty či příklady z praxe. Publikace obohacuje diskusi na téma památkové péče o širší možnosti vnímání pojmů památka a její ochrana, a to zejména v oblasti začlenění památek do současného života.