Text významné taneční pedagožky Evy Blažíčkové ozřejmuje tanec jako svébytnou uměleckou disciplínu, která se prostřednictvím výuky Metodou Duncan může rozvinout nejen v samostatnou tvůrčí činnost, ale také pozitivním způsobem ovlivnit formování člověka a jeho vztah ke světu. Autorka čtenáře postupně seznamuje s teoretickými východisky Metody Duncan a vymezuje její současnou podobu se zaměřením na klíčové oblasti, jež ji utvářejí (Technika, Improvizace, Tvorba, Umění učit). Zároveň se podrobně věnuje analýze diferencovaných kvalit pohybu. Významná část knihy je pak určena didaktickým postupům a konkrétním cvičením využitelným v praxi, a to při výuce tance napříč věkovými skupinami i typy škol. Publikace je psána citlivým, poeticko-filosofickým jazykem a svým přesahem otevírá obecnější otázky uměleckého vzdělávání, kvality existence i hodnot, které formují lidské společenství. Celek doplňují originální kresby akademického malíře Vladimíra Kokolii, jež čtenáře přirozeně provázejí krajinou duncanovského tanečního myšlení.