Kolektivní monografie Walking as Embodied Worldmaking se zabývá chůzí coby kulturní praktikou a vtělenou zkušeností. Jednotlivé příspěvky zapojeného autorstva zkoumají propojení těl, poznání, míst, afektů a dalších materialit prostřednictvím fenomenologických, uměleckých a metodologických přístupů. Chůze je v nich představena jako vztahová praxe zakotvená v konkrétních místech; propojuje různé kulturní praktiky, má materiálně-semiotický charakter a představuje performativní akt proplétání (geopolitických) území a hranic. V propojení textových a obrazových materiálů a příspěvků od badatelstva napříč oblastmi sociálních věd, humanitních studií a umění nabízí pestrou a mnohovrstevnatou perspektivu na fenomén chůze.