Sbírka Selské lesy nás vtahuje do procesu ohledávání lidské zkušenosti ve více než lidském světě. Její texty a jednotlivé části knihy přitom vycházejí z vnitřku přiznané lidské zkušenosti a každá trochu jinak: Například část Medusomyces gysevii (nazvaná podle kolonii kvasinek a bakterií, které pomáhají s výrobou fermentovaných nápojů) v sobě spojuje procesy člověkem načatých, ale nikoli jím utvářených dějů, spolu s manuální prací v horkém létu. Titulní cyklus Selské lesy pak ohledává možnosti vztahu k okolnímu světu jinými strategiemi, než je hierarchizace a vydělování. Předmět okolní přírody, toho věčného \"jiného\", je v celé knize chápán nikoli jako individuální oddělená entita, ale vždy jako bytostně vztahový děj.