V knize je formou fejetonu, eseje nebo esejistické miniatury rozebrána řada témat, mj.:

Komplexnější výklad románu Oscara Wildea Obraz Doriana Graye.
Výklad Goethova Fausta s důrazem na polemiku se spenglerovským využitím faustovského motivu.
Polemika s tezí Egona Friedella (Kulturní dějiny novověku) o duchovní vyvolenosti malých států.
Knihy Atala a René François René de Chateaubrianda jako dva základatelské činy modernity (s důrazem na témata incestu a rasy).
Rozvinutí teze G. B. Shawa o vztahu geniality a radikálnosti.
Polemika mezi Havlem a Kunderou v roce 1968 jako odrazový můstek k širšímu tématu politické moci kultury, jež vrcholí provokativním definováním \"pankulturismu\" (»Jakmile vytvoříte silnou kulturu (záměrně i nezáměrně), nebo jakmile vám taková kultura ve státě prostě vyraší, i bez vašeho podílu viny, nastává automaticky revoluční situace. Buď už jste svobodní, nebo brzy budete. A jste-li svobodní na počátku tvůrčí erupce, budete záhy svobodnější.«).
Da Vinciho malířské techniky jako předjímání struktury moderní literatury (Nabokov, Babel, Kafka, Hašek).
Polemika s ajvazovskou linií české literatury.
Role malých literatur na pozadí setkání Stefana Zweiga a Egona Hostovského.
Česká malá divadla 60. let jakožto výzva k promyšlení otázky, zda je svoboda produktivnější než nesvoboda, a jakými okolnostmi je tato vyšší produktivnost podmíněna.
Mechanismus \"literární události\" na příkladu detektivních románů o kapitánu Exnerovi.
Role poškození v ideálu krásy (na příkladu vnímání antického sochařství v renesanci či brutalistní architektury ve sci-fi snímku Běžná selhání).
Symbolika vlaku v Leoneho snímku Tenkrát na Západě.
Nečekaný důkaz, že česká poezie je silnější než český lední hokej.
Starořecký mýtus o Európě jako stále ještě nejpřesnější popis evropské civilizace.
Mohou být Čapek, Hašek, Kundera a Hrabal \"smyslem české existence\"?
K mytologizaci hokejového Nagana v české kultuře.