Lucia Berlinová si získala čtenáře i kritiky po celém světě až dlouhých jedenáct let po své smrti: výbor z její povídkové tvorby nazvaný Manuál pro uklízečky vyšel ve větším nakladatelství až v roce 2015, zaznamenal ihned obrovský - a nečekaný - úspěch a byl následně přeložen do více než 30 jazyků. Soubor Večer v ráji přináší další porci toho, čím nám Berlinová učarovala - v povídkách inspirovaných vlastními osudy vypráví o neúprosnosti života, o životních prohrách a ztroskotáních, o obtížném hledání naděje tam, kde se žádná naděje neskýtá… I v těch nejtemnějších prožitcích ovšem autorka dovede najít krásu - a činí tak bez sentimentu a s ďábelským smyslem pro humor. Při čtení jejích krátkých, úderných, vražedně vycizelovaných próz chápeme, proč ji americká kritika řadí po bok Raymonda Carvera, Alice Munroové, či dokonce Antona Pavloviče Čechova a proč je Lucia Berlinová dnes za oceánem obecně vnímána jako jedna z nejzajímavějších amerických povídkářek 20. století.