Známe ji jako vynikající zpěvačku a charismatickou osobnost s nezaměnitelným, zcela originálním hlasem a projevem. Když se v 60. letech objevila na scéně naší populární hudby, vyvolala senzaci. Udávala prim v tříčlenné vokální skupině Golden Kids a dostávala jednu nabídku za druhou ke koncertování doma i v cizině. Vyhrála dvakrát po sobě anketu popularity Zlatého slavíka, stala se hvězdou první velikosti v showbyznysu i veřejném životě a do srdcí nás všech se navždy zapsala svou MODLITBOU PRO MARTU. Ale právě po ní přišel nečekaný zákaz umělecké činnosti pánů shora, který trval téměř 20 let... Málokdo tuší, co si Marta Kubišová v průběhu nuceného pěveckého zákazu prožila jako obyčejný člověk v soukromí, co všechno musela překonat. Proč odmítla emigrovat, jak žila, kde pracovala, aby zabezpečila sebe a dceru, a přitom nebyla na očích veřejnosti. Prodělala dvě klinické smrti, přišla o první dítě, dvakrát se rozvedla. Z politických důvodů, ale nejen kvůli tomu, se přestěhovala na Vysočinu. Ani křest dceři Kateřiny, které šel za kmotra dlouholetý kamarád Marty Kubišové, pozdější prezident Václav Havel, se neobešel bez dohledu tehdejší Státní bezpečnosti. Byla jednou ze signatářek Charty 77 a později více než rok mluvčí této organizace... Pro většinu z nás zůstala Marta Kubišová po celou tu dobu symbolem morální i osobní statečnosti a lidské nesobeckosti. Přišla sametová revoluce a Marta se opět vrátila na pódia hudebního i divadelního světa, do nahrávacích studií, rozhlasu a televize: nejen jako zpěvačka, ale především jako organizátorka nejrůznější charitativní činnosti. Vrátila se, aby nás pohladila po duši svým nevšedním hlasem a pomáhala všude tam, kde je třeba. Legenda znovu ožila.