Kniha Jiřího Studeného Dramata jazyka - Teorie literatury a praxe tvůrčího psaní představuje přinejmenším v českém kontextu ojedinělý pokus propojit literárněvědnou metodologii (naratologie, versologie, genologie aj.) s metodicky otevřeným, kreativním charakterem výuky tvůrčího psaní, které se tak stává nástrojem kritické reflexe samotných základů a dominantních diskursů současné literární teorie. Autor přistupuje k literárně zaměřenému tvůrčímu psaní interdisciplinárně (psychologie kreativity, dramatická výchova, ekologie, rétorika a stylistika) a multikulturně (bojová umění zenu, meditační postupy a šamanismus), stroze analytické pasáže střídá s esejistickými vstupy odhalujícími diskursivně obtížně zachytitelné aspekty tvořivosti, což mu umožňuje nejenom v mnoha ohledech syntetizovat dosavadní domácí poznatky o tvůrčím psaní (Zdeněk Kožmín, Zbyněk Fišer, František Hrdlička a další), ale především otevírat jeho narůstající metodické možnosti do řady netušených oblastí a směrů. sakriti opis