Tomáš Kubíček (1966) se naratologii, tj. bádání o struktuře a mechanismech vyprávění, věnuje již léta. Za tu dobu publikoval řadu podnětných studií a překládal či redigoval překlady podstatných naratologických prací z kontextu soudobého uvažování o vyprávění. Po knize Vyprávět příběh: Naratologické kapitoly k románům Milana Kundery (Host 2001), v níž usiloval o přenesení ucelené naratologické metodologie a terminologie do českého prostředí, se nyní vydal cestou teoretické monografie, zaměřené na téma vypravěče a aktu vyprávění. V hutných, ale nezkreslujících výkladech nám zprostředkovává základní teorie a teoretiky vyprávění, kteří se s touto komplikovanou kategorií ve 20. století pokoušeli vypořádat. Analýza vývojového chápání pojmu vypravěč přitom v knize plynule přechází do oblasti zvažování příbuzných relevantních kategorií, které ovlivňují čtenářské rozumění vyprávění a skrývají se za centrální otázkou této rozsáhlé studie: Jak je generován význam? sakriti opis