Myšlenka evropského konceptu vícejazyčnosti ve formě 2+1 (tedy znalost mateřštiny a nejméně dalších dvou cizích jazyků) je ideou integrující v sobě celou řadu intencí, z nichž jednou ze stěžejních je schopnost a dovednost obyvatel Evropy komunikovat mezi sebou na adekvátní úrovní s cílem zabezpečit další mírový rozvoj (nejen) našeho kontinentu. Aplikace evropského konceptu do konkrétních jazykových politik jednotlivých zemí je ovšem v kompetenci vlád jednotlivých evropských států. Publikace nabízí krátký exkurz do reálné jazykové politiky České republiky a Spolkové republiky Německé v posledních desetiletích a na základě realizovaného výzkumného šetření, které se uskutečnilo v roce 2013 na vybraných českých školách východočeského regionu a německých školách v příhraniční oblasti, přináší zajímavé poznatky o implikaci evropského konceptu vícejazyčnosti do vzdělávací politiky daných zemí. Na příkladu německého jazyka jako dalšího cizího jazyka v českém školství a českého jazyka jako dalšího cizího jazyka ve spolkové zemi Sasko(SRN) ukazuje, že myšlenka evropského konceptu vícejazyčnosti je krásná, ale na realizaci náročná vize současné Evropy. sakriti opis