Druhý díl učebnice kvantové mechaniky staví na obecných základech kvantové teorie vyložených v dílu prvním a je věnován pokročilejším partiím kvantové teorie, které jsou důležité při studiu atomárních systémů. Přibližné řešení stacionárních úloh variačními i poruchovými postupy je jednotně odvozeno projekční technikou. Diskutován je význam poruchových metod pro neohraničené poruchy. Pro nestacionární Schrödingerovu rovnici je poruchové řešení od Zlatého pravidla dovedeno přes Wignerovo-Weisskopfovo přiblížení k obecné teorii stavů s exponenciálním rozpadem. Těžištěm knihy jsou kapitoly věnované atomárním systémům jako problému mnoha částic: dvouelektronové systémy (atom He, molekula H2), Fanovy rezonance, Hartreeho-Fockova teorie, elektronová struktura atomů, základy kvantové chemie. Pro rozlehlé systémy pak e-e korelace, jellium jako modelový systém, teorie a praxe funkcionálu hustoty, úvod do metod redukovaných matic hustoty a Greenových funkcí. Závěr knihy tvoří teorie (elastického) rozptylu a obsáhlý výklad semiklasického i kvantového popisu interakce záření s hmotou, od Kubovy formule až po nerelativistický výpočet Lambova rozštěpení. Text doplňují četné příklady a analýza řady experimentálních výsledků ve světle vykládané teorie. sakriti opis