Na paddleboardu ze Stockholmu do Helsinek nebo na Yukon? Zdá se to šílené? Ztřeštěné? Naivní? Nebezpečné? A po padesátce? Bývalá úřednice libereckého magistrátu Monika Klemšová to vše dokázala. Během několika málo let zdolala na svém skromném plavidle tisíce kilometrů po českých přehradách, řekách i jezerech, má za sebou tři velké cesty Skandinávií, a zatím poslední výpravu do Kanady na řeky Yukon a Big Salmon River. Nechte se okouzlit nádherou řek, jezer i moří z pohledu šťastné naivní amatérky. Miluju vodu, často u ní jen tak sedím a tiše pozoruju všechno kolem. Je mi u ní dobře možná i proto, že jsem vyrostla u nádherné přehrady v Jizerských horách. Všude, kde najdu jezera, lesy a skály, se cítím tak trochu doma. Pořád znova se divím, kolik je v té vodě síly a energie. Jak umí pohladit tělo i duši, ale i ničit a brát, co se jí zlíbí. Pro někoho je drogou, pro jiného noční můrou, umí být vším, co si jen člověk dokáže představit. Taky se mi líbí pozorovat vodáky, kteří na lodích tančí ve vířících proudech a zpěněných vlnách. Tu jsou nahoře, tu dole, nápadně to připomíná divadlo o životě. Myslím, že voda se podobá i ženám a mužům. Vím, že pro mě se víc hodí klidná voda jezerní. Možná i moře nebo široké řeky. Občas mě potrápí, nakonec ale vždycky přijde to kouzelné zrcadlení zapadajícího slunce na hladině. Jsem za tyhle chvíle nesmírně vděčná. Monika Klemšová