Jiří Dienstbier byl známý novinář, disident a politik. Je autorem knih Noc začala ve tři ráno (1967), Rozhlas proti tankům (s Karlem Lánským, Kolín nad Rýnem 1988), Snění o Evropě (samizdat 1986), Od snění k realitě (1999) a Daň z krve (2002), známé jsou i jeho populárně naučné knížky Pane doktore... (1975) a Šaty dělají člověka (1976), které vyšly pod cizím jménem. Málokdo ví, že psal také divadelní hry. Mezi léty 1975 až 1984 přitom vytvořil šest dramat, z nichž pět (Než upečeme selata, Vánoční dárek, Hosté, Kontest a Příjem) se dostalo „do oběhu" jakožto samizdaty, šesté (Hra o život) bylo nalezeno v autorově pozůstalosti.

I když v době vzniku her nebyla žádná naděje na jejich uvedení, nahrazovala tato tvorba Dienstbierovi nedobrovolně opuštěnou publicistiku - ve svých dramatech totiž také reflektuje aktuální společenskou situaci. Nemožnost oficiálního zveřejnění autorovi zároveň otevřela možnost experimentovat. Každá jeho hra tak nese známky originálního přístupu, z něhož vyplývá její nezastupitelné místo v české dramatice.

Za autorova života se podařilo vydat pouze aktovku Příjem, nejprve anglicky (1987), potom česky (2006) a polsky (2008), a to v rámci souboru takzvaných vaňkovských her, jejichž autory se postupem let stali Václav Havel, Pavel Kohout, Pavel Landovský a Jiří Dienstbier. Příjem byl také jedinou hrou, která se dočkala mediální realizace - v prosinci 2008 ji nastudoval Český rozhlas.

Tento knižní soubor nabízí první příležitost seznámit se s Dienstbierovou dramatikou v celku. Jiří Dienstbier byl známý novinář, disident a politik. Je autorem knih Noc začala ve tři ráno (1967), Rozhlas proti tankům (s Karlem Lánským, Kolín nad Rýnem 1988), Snění o Evropě (samizdat 1986), Od snění k realitě (1999) a Daň z krve (2002), známé jsou i jeho populárně naučné knížky Pane doktore... (1975) a Šaty dělají člověka (1976), které vyšly pod cizím jménem. Málokdo ví, že psal také divadelní hry. Mezi léty 1975 až 1984 přitom vytvořil šest dramat, z nichž pět (Než upečeme selata, Vánoční dárek, Hosté, Kontest a Příjem) se dostalo „do oběhu" jakožto samizdaty, šesté (Hra o život) bylo nalezeno v autorově pozůstalosti.

I když v době vzniku her nebyla žádná naděje na jejich uvedení, nahrazovala tato tvorba Dienstbierovi nedobrovolně opuštěnou publicistiku - ve svých dramatech totiž také reflektuje aktuální společenskou situaci. Nemožnost oficiálního zveřejnění autorovi zároveň otevřela možnost experimentovat. Každá jeho hra tak nese známky originálního přístupu, z něhož vyplývá její nezastupitelné místo v české dramatice.

Za autorova života se podařilo vydat pouze aktovku Příjem, nejprve anglicky (1987), potom česky (2006) a polsky (2008), a to v rámci souboru takzvaných vaňkovských her, jejichž autory se postupem let stali Václav Havel, Pavel Kohout, Pavel Landovský a Jiří Dienstbier. Příjem byl také jedinou hrou, která se dočkala mediální realizace - v prosinci 2008 ji nastudoval Český rozhlas.

Tento knižní soubor nabízí první příležitost seznámit se s Dienstbierovou dramatikou v celku. Jiří Dienstbier byl známý novinář, disident a politik. Je autorem knih Noc začala ve tři ráno (1967), Rozhlas proti tankům (s Karlem Lánským, Kolín nad Rýnem 1988), Snění o Evropě (samizdat 1986), Od snění k realitě (1999) a Daň z krve (2002), známé jsou i jeho populárně naučné knížky Pane doktore... (1975) a Šaty dělají člověka (1976), které vyšly pod cizím jménem. Málokdo ví, že psal také divadelní hry. Mezi léty 1975 až 1984 přitom vytvořil šest dramat, z nichž pět (Než upečeme selata, Vánoční dárek, Hosté, Kontest a Příjem) se dostalo „do oběhu" jakožto samizdaty, šesté (Hra o život) bylo nalezeno v autorově pozůstalosti.

I když v době vzniku her nebyla žádná naděje na jejich uvedení, nahrazovala tato tvorba Dienstbierovi nedobrovolně opuštěnou publicistiku - ve svých dramatech totiž také reflektuje aktuální společenskou situaci. Nemožnost oficiálního zveřejnění autorovi zároveň otevřela možnost experimentovat. Každá jeho hra tak nese známky originálního přístupu, z něhož vyplývá její nezastupitelné místo v české dramatice.

Za autorova života se podařilo vydat pouze aktovku Příjem, nejprve anglicky (1987), potom česky (2006) a polsky (2008), a to v rámci souboru takzvaných vaňkovských her, jejichž autory se postupem let stali Václav Havel, Pavel Kohout, Pavel Landovský a Jiří Dienstbier. Příjem byl také jedinou hrou, která se dočkala mediální realizace - v prosinci 2008 ji nastudoval Český rozhlas.

Tento knižní soubor nabízí první příležitost seznámit se s Dienstbierovou dramatikou v celku. Jiří Dienstbier byl známý novinář, disident a politik. Je autorem knih Noc začala ve tři ráno (1967), Rozhlas proti tankům (s Karlem Lánským, Kolín nad Rýnem 1988), Snění o Evropě (samizdat 1986), Od snění k realitě (1999) a Daň z krve (2002), známé jsou i jeho populárně naučné knížky Pane doktore... (1975) a Šaty dělají člověka (1976), které vyšly pod cizím jménem. Málokdo ví, že psal také divadelní hry. Mezi léty 1975 až 1984 přitom vytvořil šest dramat, z nichž pět (Než upečeme selata, Vánoční dárek, Hosté, Kontest a Příjem) se dostalo „do oběhu" jakožto samizdaty, šesté (Hra o život) bylo nalezeno v autorově pozůstalosti.

I když v době vzniku her nebyla žádná naděje na jejich uvedení, nahrazovala tato tvorba Dienstbierovi nedobrovolně opuštěnou publicistiku - ve svých dramatech totiž také reflektuje aktuální společenskou situaci. Nemožnost oficiálního zveřejnění autorovi zároveň otevřela možnost experimentovat. Každá jeho hra tak nese známky originálního přístupu, z něhož vyplývá její nezastupitelné místo v české dramatice.

Za autorova života se podařilo vydat pouze aktovku Příjem, nejprve anglicky (1987), potom česky (2006) a polsky (2008), a to v rámci souboru takzvaných vaňkovských her, jejichž autory se postupem let stali Václav Havel, Pavel Kohout, Pavel Landovský a Jiří Dienstbier. Příjem byl také jedinou hrou, která se dočkala mediální realizace - v prosinci 2008 ji nastudoval Český rozhlas.

Tento knižní soubor nabízí první příležitost seznámit se s Dienstbierovou dramatikou v celku. Jiří Dienstbier byl známý novinář, disident a politik. Je autorem knih Noc začala ve tři ráno (1967), Rozhlas proti tankům (s Karlem Lánským, Kolín nad Rýnem 1988), Snění o Evropě (samizdat 1986), Od snění k realitě (1999) a Daň z krve (2002), známé jsou i jeho populárně naučné knížky Pane doktore... (1975) a Šaty dělají člověka (1976), které vyšly pod cizím jménem. Málokdo ví, že psal také divadelní hry. Mezi léty 1975 až 1984 přitom vytvořil šest dramat, z nichž pět (Než upečeme selata, Vánoční dárek, Hosté, Kontest a Příjem) se dostalo „do oběhu" jakožto samizdaty, šesté (Hra o život) bylo nalezeno v autorově pozůstalosti.

I když v době vzniku her nebyla žádná naděje na jejich uvedení, nahrazovala tato tvorba Dienstbierovi nedobrovolně opuštěnou publicistiku - ve svých dramatech totiž také reflektuje aktuální společenskou situaci. Nemožnost oficiálního zveřejnění autorovi zároveň otevřela možnost experimentovat. Každá jeho hra tak nese známky originálního přístupu, z něhož vyplývá její nezastupitelné místo v české dramatice.

Za autorova života se podařilo vydat pouze aktovku Příjem, nejprve anglicky (1987), potom česky (2006) a polsky (2008), a to v rámci souboru takzvaných vaňkovských her, jejichž autory se postupem let stali Václav Havel, Pavel Kohout, Pavel Landovský a Jiří Dienstbier. Příjem byl také jedinou hrou, která se dočkala mediální realizace - v prosinci 2008 ji nastudoval Český rozhlas.

Tento knižní soubor nabízí první příležitost seznámit se s Dienstbierovou dramatikou v celku. Jiří Dienstbier byl známý novinář, disident a politik. Je autorem knih Noc začala ve tři ráno (1967), Rozhlas proti tankům (s Karlem Lánským, Kolín nad Rýnem 1988), Snění o Evropě (samizdat 1986), Od snění k realitě (1999) a Daň z krve (2002), známé jsou i jeho populárně naučné knížky Pane doktore... (1975) a Šaty dělají člověka (1976), které vyšly pod cizím jménem. Málokdo ví, že psal také divadelní hry. Mezi léty 1975 až 1984 přitom vytvořil šest dramat, z nichž pět (Než upečeme selata, Vánoční dárek, Hosté, Kontest a Příjem) se dostalo „do oběhu" jakožto samizdaty, šesté (Hra o život) bylo nalezeno v autorově pozůstalosti.

I když v době vzniku her nebyla žádná naděje na jejich uvedení, nahrazovala tato tvorba Dienstbierovi nedobrovolně opuštěnou publicistiku - ve svých dramatech totiž také reflektuje aktuální společenskou situaci. Nemožnost oficiálního zveřejnění autorovi zároveň otevřela možnost experimentovat. Každá jeho hra tak nese známky originálního přístupu, z něhož vyplývá její nezastupitelné místo v české dramatice.

Za autorova života se podařilo vydat pouze aktovku Příjem, nejprve anglicky (1987), potom česky (2006) a polsky (2008), a to v rámci souboru takzvaných vaňkovských her, jejichž autory se postupem let stali Václav Havel, Pavel Kohout, Pavel Landovský a Jiří Dienstbier. Příjem byl také jedinou hrou, která se dočkala mediální realizace - v prosinci 2008 ji nastudoval Český rozhlas.

Tento knižní soubor nabízí první příležitost seznámit se s Dienstbierovou dramatikou v celku. Jiří Dienstbier byl známý novinář, disident a politik. Je autorem knih Noc začala ve tři ráno (1967), Rozhlas proti tankům (s Karlem Lánským, Kolín nad Rýnem 1988), Snění o Evropě (samizdat 1986), Od snění k realitě (1999) a Daň z krve (2002), známé jsou i jeho populárně naučné knížky Pane doktore... (1975) a Šaty dělají člověka (1976), které vyšly pod cizím jménem. Málokdo ví, že psal také divadelní hry. Mezi léty 1975 až 1984 přitom vytvořil šest dramat, z nichž pět (Než upečeme selata, Vánoční dárek, Hosté, Kontest a Příjem) se dostalo „do oběhu" jakožto samizdaty, šesté (Hra o život) bylo nalezeno v autorově pozůstalosti.

I když v době vzniku her nebyla žádná naděje na jejich uvedení, nahrazovala tato tvorba Dienstbierovi nedobrovolně opuštěnou publicistiku - ve svých dramatech totiž také reflektuje aktuální společenskou situaci. Nemožnost oficiálního zveřejnění autorovi zároveň otevřela možnost experimentovat. Každá jeho hra tak nese známky originálního přístupu, z něhož vyplývá její nezastupitelné místo v české dramatice.

Za autorova života se podařilo vydat pouze aktovku Příjem, nejprve anglicky (1987), potom česky (2006) a polsky (2008), a to v rámci souboru takzvaných vaňkovských her, jejichž autory se postupem let stali Václav Havel, Pavel Kohout, Pavel Landovský a Jiří Dienstbier. Příjem byl také jedinou hrou, která se dočkala mediální realizace - v prosinci 2008 ji nastudoval Český rozhlas.

Tento knižní soubor nabízí první příležitost seznámit se s Dienstbierovou dramatikou v celku.