Monografie komplexně zpracovává právo stavby jakožto institut, který byl do českého soukromého práva znovu zaveden novým občanským zákoníkem.
Kniha vymezuje právo stavby jakožto zvláštní věcné právo k věci cizí, smysl a účel práva stavby a poskytuje ucelený pohled na subjekty práva stavby včetně jejich vzájemných práv a povinností. Detailně analyzuje i další základní znaky práva stavby.
Dále se monografie zabývá zřizovacími tituly práva stavby, mezi něž patří smlouva, vydržení a rozhodnutí orgánu veřejné moci, otázkou klíčových prvků ovlivňujících trvání práva stavby a vykládá dovolené právní dispozice s právem stavby.
Poslední část knihy je věnována zániku práva stavby a řešení s tím souvisejících právních následků, jako je vzájemné vypořádání subjektů.
Výklad je doplněn recentní judikaturou zahraniční i domácí, která postupně nalézá odpovědi na některé z otázek, zákonem výslovně neřešených. Nechybí ani historická východiska či komparace s právními úpravami cizích států, které představují inspirační zdroje pro tuzemskou právní úpravu.
Monografie je určena především odborné právnické veřejnosti, ale může problematiku práva stavby přiblížit také širšímu okruhu čtenářů.