Ladislav Novák vydal za svého života oficiálně pouze malou část svého rozsáhlého díla. Tyto dva svazky poprvé přináší autorovo literární dílo v relativní úplnosti. Druhý svazek pokrývá zhruba období od roku 1963 až do Novákovy smrti v roce 1999. Vedle uzavřených celků jsme na závěr druhého svazku umístili výbor z jednotlivých básní a próz následovaný výběrem z teoretických, manifestačních a vzpomínkových textů. Součástí druhého dílu jsou i ukázky z Novákovy výtvarné tvorby, doslov a podrobná bibliografie.


Ruka je nejzazším výběžkem mozku,
ruka je zhmotnělá myšlenka;
rukama je člověk člověkem.
(To všechno už napsaly jiné ruce
a po nich to opakuje má ruka.)
ale ruce na Parmigianových obrazech
létají a zpívají jak ptáci,
umírají a mlčí jak ptáci, hledají svá ztracená těla,
jak slova prokletých básníků
hledají vášnivá ústa,
jež by je ohřála svou krví.



(z básně Ruce, asi 1968) sakriti opis