Narkotika (1932) Stanisława Ignacyho Witkiewicze jsou autorovým dialogem s vlastními slabostmi, ale též vypořádáním se s dobovými odpůrci jeho extravagantních životních postojů. Witkiewicz popisuje stavy pod vlivem různých látek, hodnotí jejich působení na uměleckou tvorbu i obecně na jednotlivce a společnost; některé striktně zavrhuje, jiné opatrně doporučuje. Narkotika jsou tedy nejen výletem do imaginárních krajin a stylově vytříbeným textem plným rafinovaného humoru, ale zároveň i příspěvkem do stále aktuální diskuze o společenské toleranci návykových látek. sakriti opis